CHAMP DE TENSION

elitná klaunská spoločnosť

departure of clown

Samuel Beckett, Ivan Diviš, Árpád Schilling,atd.
Departure of Clown

Inscenácia vznikla pre festival Dream factory Ostrava 2011.






Středa, 15 Červen 2011 18:44
Napsal uživatel Radana Parmová

Stan – šapitó, tmavočervené zdi budov odstiňuje světlá plachta. Na plyšovém gauči tušíme pod šátkem mužskou postavu. Nekonečně dlouho se čeká na cosi, co by mělo začít. Člověk vnímá zostřené ozvuky aut, tramvají, železnice, švitoření ptáků v náletovém houští – čekání houstne.

Dívka, která NENÍ HEREČKA, obchází scénu, cosi jakože naléhavě říká, ale naléhavost je roztržitá, není jí vlastně rozumět, co řeší, klepou se jí prsty, když otvírá víno a lidé, jimž víno nabízí, se evidentně bojí, že by na ně mohla toto víno chrstnout, i když NENÍ HEREČKA. Zpod šátku se konečně ukáže, co to je za postavu: clown! Zívá a je víc probouzející se domácí šelmou než clownem, jakého by čekali třeba návštěvníci cirkusu. Zívání jako narcistní netečnost, jako libost spánku, do něhož lze znovu upadnout.

Zívání zvýrazňuje tlamičku šelmy, hřívu romantického básníka-revolucionáře, klaunské nalíčení vše posouvá kamsi do zneklidňujících šumů, i přes reproduktory i přes prodlužovaný monolog klauna doléhají do šapitó stále zvuky ZVENKU, klaun nekonečně dlouho hovoří, hovoří a hovoří po slovensky o čemsi, co by mělo začít, co začalo, začne, kde, tady, nikde, všude, jen ne tady – jakože naléhavě, ale naléhavost je čímsi profláknutá do nevěrohodnosti, jakoby se ze sv. Augustina a „D´ou sommes nous? Ou Alfons nous?“ podařilo udělat roztržitý blábol, na který není odpověď ani další otázky.

 

Zpoza scény se vynořují dva týpkové, nožičky mají krátké, takže jsou to takoví lidičkové – míní zabít usnuvšího clowna, domlouvají se jednou na vraždě – bez akce, po druhé na teroristickém činu – opět bez akce, mluvení nade vše a blábol nade vše mluvení, clown totiž jakoby unaven vlastní ne-činností upadá chvílemi do strnulosti. Tehdy právě vyjíždějí zpoza gauče na krátkých nožičkách a odpočatě ti dva: v teroristických šátcích přes tváře jako nastřelení obrovskou energií a vtipem převracejí celé české dějiny do série klauniád, do sledu historicky znemožněných klaunů, hlášky srší, vrší se jedna lepší než třetí a další, clown na gauči netečně mlčí...

Ta, co se jí klepou ruce a NENÍ HEREČKA (má hodně špatné sykavky), přichází, že jako zahraje Mistrovi k odchodu – sáhodlouze se na to chystá, mluvení nade vše a strašlivá úzkost přehrávaná do úsměvů: má úkol zahrát Mistru k odchodu, poslušnost nade vše, i když akordeon nic moc, ani hrát na něj neumí, lhostejný Mistr se válí na gauči, když zní pár hodně špatných tónů... Ta, co NENÍ HEREČKA A NEUMÍ HRÁT NA AKORDEON, znehybněla. Z reproduktorů zní voda – kapky, potok slz, zvláštní čistota, kterou ona před okamžikem na sebe lila. Ruce se jí už neklepou. Mrtvou ji na lopatu (pars pro toto – jen její bosé noženky) nakládají dva týpkové, nyní hrobaři, a řeší, zda sebevražedkyni pochovat a kam. Netečný klaun – Mistr – oživne! Akce je velkolepá! Hledá cosi obouruč v kapsičkách saka, hledá na prsou – podvědomě čekám revolver, ale trvá to opět sáhodlouze, tak mě napadá: HOLUBI VYLETÍ! Živé holuby měl celou dobu v náprsních kapsičkách – a teď, po smrti ne-akordeonistky ne-herečky je vypustí na svobodu!!

Soustředěné šacování kapsiček dává tušit, že jde opravdu o duši: úleva! Clown vítězně vyňal dva sáčky čaje, VRECÚŠKA, ano, ještě třetí, úžasná věc, on jimi točí, i v zubech má jeden, s pomocí jednoho týpka dokonce roztáčí pokusně čtvrté vrecúško i na polobotce. Jak se stalo, že jeden týpek „otěhotněl“ a porodil kotouč magnetofonové pásky – to věru nedokážu vysvětlit. Z reproduktorů se ozývalo blábolení „čo začně, čo má začať, nikdě, niekdě“ jen jakoby dětským hláskem. A Mistr se proměnil v chlapečka, drží se obouruč nikoli rotujících pytlíčků čaje, ale drží se za ruce svých RODIČů – a poznávají přírodu, živé věci, tváře mají všichn i tři plné nadšení, jsou šťastní! To dítě vyrostlo z onoho blábolícího kotouče? A nebo z toho nadšeného a šťastného děcka vyroste ten netečný Mistr???

<

 
Spoločnosť nadväzuje na tradíciu výraznej slovenskej skupiny Bežná skupina. /Bežná skupina, za základ považuje bežnosť, slovo ktorého koreňom spoločnosť myslí - bežať. ... ... ... ... clown company, theater scene, field voltage, art, art, art, art brut, poets, dancers, performance, theatre, new drama, engagement, happenning, site specific art, clown, clown, клоун, клоун, клоун,bohóc, bohóc, ピエロ, ピエロ, ピエロ, ピエロ, klaun, šašo, gašpar